Skotsko: Aberdeen a rozloučení v Melrose Abbey

Před návratem domů ještě děláme rychlou zastávku v Aberdeenu a Melrose Abbey, rozvalinách kláštera postaveného z růžových kamenů, kde jsem se jako fotograf hrozně vyřádila.

Aberdeen má své kouzlo, ale místo ponuré atmosféry prastarých rozvalin nás vítají skupinky lidí ležérně se opalujících mezi náhrobky, což ruinám poněkud ubírá na bezútěšnosti. A samozřejmě nechybí ani anglický trávníček...

 

 

 

Věžička se určitě nějak jmenuje, ale já jí říkám Helgrind. (Zdalipak tu někdo četl Eragona?)

Z Aberdeenu ještě uháníme k Melrose Abbey. Přijíždíme půlhodinky před zavíračkou, ale opatství naštěstí není rozhlehlé. Stěny kláštera jsou vysoké a úzké, a tak mi nezbývá, než sáhnout po širokoúhlém objektivu. Zapomeňte na perspektivu, přichází Sigma 10-20mm! Dalo by se to sice narovnat ve Photoshopu, ale kdo by se s tím piplal. Stačí ty ostré lomy světla...

A to je ze Skotska a severní Anglie všechno. 

Kvůli zranění a korona krizi mi začínají docházet fotky z cest (za ta dvě léta jsem měla naplánované Švýcarsko, Island podruhé, Skandinávii, Estonsko, Alpy a Tatry - nic z toho se nekonalo), ale z letošního léta doma mám aspoň krásné zážitky z Šumavy, Slavkovského lesa a Českého ráje, které doplní Malá Fatra. A pořád jsem vám nepředstavila okruh Švédskem, Finskem a Pobaltím, stejně jako Španělsko, které mi leží v šuplíku už pěkně dlouho, tak doufám, že i přes snižující se exotičnost cestopisů na mě nezanevřete :)