Švédsko: Národní park Fulufjallet a můj první vodopád

Ráno nemůžu dospat - čeká nás první opravdový vodopád! Na Moravě jich moc nemáme, navíc česká interpretace slova vodopád je dosti široká. Po pěti návštěvách Skandinávie musím zopakovat doporučení, které jsem zmiňovala už dříve - pokud chcete stupňovat vodopádové nadšení, mrkněte nejdřív do Finska, pak do Švédska, Norska a na závěr si schovejte Island. 

Njupeskär je se svými 93 metry nejvyšším vodopádem Švédska. Vede k němu fajn výletní okruh národním parkem Fulufjället - přesné kilometry si nepamatuju, ale výšlap to není jinak náročný, vede jen místy do kopce a zabere pár hodin, maximálně půl dne s ohledem na to, kudy se budete chtít vrátit. Počáteční část cesty připomíná šumavské Povydří, v té další už procházíte hlavně rašeliniště a severskou tajgu.

 

Vodopád se noří z lesa. Můj bezprostřední dojem z lodního deníku: "Fotili jsme jako blázni, protože nic podobného jsme ještě neviděli a už asi ani neuvidíme. Hory obepínající údolí se sbíhaly a v jejich středu se řítila dolů bílá čára, masa vody rozbíjející se dole o skály."

 

 Po dřevěných schodech a lávkách se dá dostat až téměř pod vodopád.

 

Na zpáteční cestu nám dokonce chvíli svítí sluníčko. Většina turistů se vrací stejnou cestou, jakou k vodopádu přišli, takže si na našem okruhu užíváme ticha švédské divočiny. Ale medvěd pořád nikde.

 

Rostou tu zvláštní pokroucené stromy.

 

 

 

 

Po Njupeskaru míříme zase o kus dál na sever. Míjíme náklaďák, který na korbě převáží obří balvan. Švédsko je vůbec země jiných měřítek - třeba jedno jezero objíždíme v délce 80 kilometrů.

Řádně vyvodopádovaní tentokrát končíme den v kempu, ale to nám nebrání v pozorování dalšího parádního soumraku u řeky kousek za kempem (a ne, pořád neumím pracovat s časem závěrky).

 

Ačkoliv jsme se náklady snažili srazit na minimum spaním na divoko a sušeným ne-jídlem přivezeným z Česka, ve třech nás čtrnáctidenní putování severem vyšlo zhruba na 7-8 tisíc na osobu, přičemž nejvyšší položku tvořil benzín a trajekty. Na severu je draho - na cenovkách stojí většina věcí podobně jako u nás, ale v jejich korunách, takže musíte násobit třemi. Pokud jste trochu drzí a nespokojíte se s málem, kamarád v Norsku přežíval pomocí dumpster divingu u supermarketů. Většinou se tam dá najít vše od zeleniny po toustový chleba, nejlepší úlovek činila odložená krabice plná bonboniér Toffifee ;)