Jednání s fundamentalistickým kultistou

Drtíc se na státnice, od Nového roku kolem mne politické dění proplouvalo tiše a pokojně, neschopné proniknout skrz hutnou mlhu nervů, jíž se dočasně obalil můj mozek jako housenka do kokonu, připravena vylétnout na svět v rádoby novém hávu. Jaké bylo mé zděšení, když ke mně v tomto týdnu začaly probleskávat první zvuky a obrazy z okolí - brzy jsem s hrůzou zjistila, že já jsem úplně stejná, zato jsem se vynořila v docela jiném světě. Taky tak nesnášíte procitnutí do reality?

 

 

Opozice klopýtá, klopýtá, balancuje a padá. Proč padá, když chce "pro lidi to nejlepší"? Protože proti ní stojí protivník, s nímž není možné vyjednávat. Protivník, který ať se stane, co se stane, vždycky vyhraje. Proč? Protože nereflektuje to, co se děje v realitě, nýbrž ji překrucuje tak, aby měl vždycky pravdu. Ano (pun intended), tak prosté to je. Strategie, kterou razili vládci v mytických společnostech, kterou uplatňují náboženští fundamentalisté po celém světě úspěšně dodnes, dotáhl do naprosté brilantní zvrácenosti náš milý premiér.

Nejde vyjednávat s někým, kdo vám na otázku "Kdy bude pandemický zákon?" odpoví "Roušky jsme poslali, v nemocnicích je místa dost, Kalousek lže." Nejde se dohadovat s někým, kdo vám na "umírají lidé" odpoví "modrá." Z vládních tiskovek se stává absurdní drama v živém přenosu. Stejně, jako jde kultistům o zisk vlastní, nikoliv o jejich svěřené ovečky, tak je tomu i zde. Parazit se snaží přežít za každou cenu.

Jelikož je vládní agenda jediná správná, nezpochybnitelná a nevyvratitelná, nejde proti ní brojit argumenty - tu lepšími, tu o dost slabšími. Je to úplně fuk. Ve světě absolutní pravdy argumenty neexistují. Kdo stojí mimo rámec babišovské reality, stává se automaticky nepřítelem zvenčí. A vždycky prohraje, aspoň do té doby, než jisté straně pomře většina voličů, kteří spadají do ohrožené věkové skupiny. 

Omlouvám se, že toto už není satirický text. Všechen humor mě opustil v momentě, kdy jsem šla babičce oznámit tu super novinu a ona mi ve dveřích s bojovným výrazem odcitovala slova, která premiér házel na opozici na dopolední tiskovce. Ještě jsem se z toho zcela nevzpamatovala.